Mise splněna — co dál

text Luisa Muratori a Michal Kubasa, 2016

Luisa Muratori (70), italská vědma autorka knihy Oči z nebe. Před více než třiceti lety vstoupila do kontaktu s nepozemskou inteligencí a od té doby během svých pracovních cest, během seminářů i individuálních aktivací Hvězdného kódu pracuje intenzivně na pozvednutí energetických vibrací planety Země.

Luiso, píše se rok 2016. Jak vnímáš tuto dobu? V jaké etapě se jako lidstvo podle tvého vnímání nacházíme?

To je dobrá otázka (směje se). Často si kladu stejnou. Vnímám, že jako jednotlivci jsme samozřejmě každý v jiné fázi svého rozpoznání a své seberealizace, ale jako společenství Lidských Bytostí na planetě Zemi jsme se přehoupli přes kritický práh zapomnění a z nejhoršího jsme venku. Představovala jsem si to sice trochu jinak, ale mohu konstatovat, že Mise je v tomto ohledu splněna.

Ve světě se ale stále dějí hrozné věci. Je tedy důvod k oslavám nebo spíše k obavám?

Myslíš ty atentáty?

Ano, například.

Naše bytí a celková realita vesmíru má mnoho rovin. Já jsem mluvila o rovině energetické.
To, co se děje v poslední době, je strašné a pro svobodnou Lidskou Bytost jen těžko pochopitelné, ale je to zároveň takové podivné — jako když se někdo snaží uměle vyvolat válku. Myslím, že historie se neustále opakuje. Jsou tu lidé, kteří potřebují vyvolat konflikt a často tak zamaskovat jiné své špatnosti a osobní prospěchy. Lidé už ale nejsou tak hloupí a nenechají se tak snadno vtáhnout do těchto her. To je právě jeden z projevů překročení energetického Rubikonu. Pochop, většina lidí přemýšlí a vnímá horizontálně. Já vnímám dění horizontálně i vertikálně. Z vertikálního úhlu pohledu jsme jen mravenci na malé kuličce, která se valí vesmírem obrovskou rychlostí a to ještě přitom krouží jen v malé provincii jedné z mnoha slunečních soustav malinké galaxie.

A co tedy vidíš, že bude dál? Kam to vše podle tebe směřuje?

I když se to tak často nejeví, lidé jsou stále citlivější a vědomější. Uvědomují si stále více jemnohmotné souvislosti, ve kterých žijí. Zároveň jsou ale často stále méně „praktičtí“ v 3D světě.

Na úrovni Duše jsme dávní cestovatelé vesmírem, kteří přišli na Zemi do školy, ale také na velkou party.

V Minulém století se zvedla zásadní vlna probouzejícího se vědomí a naše Duše v hojném počtu vyslyšely toto volání k probuzení.

Nebyla to zdaleka první vlna, ale v rámci našeho dlouhého a úmorného vývoje to byla třešnička na dortu. Byl to zběsilý hon.

Lidé pro svou Cestu používali nejrůznější techniky a nástroje, které mnohdy nebyly celistvé. Nehodnotím to. Bylo to přirozené.

Ale způsobilo to, že mnoho Lidských Bytostí teď visí ve vzduchoprázdnu. Vystřelili se za Světlem a teď jim chybí kořeny. Mnoho lidí teď prožívá hlubokou a bolestivou krizi.

Takže já vnímám, že teď přichází čas integrace a smíření — čas, kdy dáme do kupy naše vztahy s blízkými, s hmotou, s penězi a hlavně sami se sebou. Je to, jak když s plachetnicí propluješ vesmírnou bouří konečně do mírnějších vod a máš chvíli čas zrevidovat ztráty a opravit, co se projevilo, jako nedostatečně funkční, abys byl připraven na skutečně krásnou plavbu.

Nepřišli jsme sem totiž trpět, ale prožít krásu. Jinak by to vše nemělo smysl.

Děkuji.

S italskou vědmou Luisou Muratori rozhovor zaznamenal Michal Kubasa. (cestasrdce.cz)